Činčila malá

 

ČINČILA MALÁ

Zkratka: Čm

Zahraniční názvy: DE: Kleinchinchilla, FR: Le Chinchilla, UK: Chinchilla, SK: Činčila malá

 

  1. Hmotnostní zařazení: malá plemena s normální srstí
  2. Historie a charakteristika:

Činčila malá je malé plemeno vyšlechtěné na počátku 20. století ve Francii. Za jejím vznikem stojí chovatel M. J. Dybowsky, který měl za cíl vyšlechtění nového kožešinového plemene králíka. Činčila vznikla křížením ušlechtilých i tamních neušlechtilých králíků a byla poprvé vystavena v květnu roku 1913 na výstavě v Saint-Maur. Díky své kvalitní kožešině, která dobře imitovala kožešinu činčil jihoamerických (Chinchilla lanigera) se činčila stala se velmi populární a masivně se rozšířila jak vnitrostátně, tak i mezinárodně. V Československu se činčila objevila v letech 1922 či 1923 v severních Čechách, oficiálně je známaod roku 1924 a její první standard byl v roce 1927 publikován ve vzorníku standardů. Jedná se o plemeno vhodné pro produkci kvalitní a zajímavé kožešiny, nicméně ani masná užitkovost není zanedbatelná (vhodný růst). Činčila malá měla podíl na vzniku některých dalších plemen králíků. V roce 1973 u nás vznikl speciální klub chovatelů činčily malé, který se systematicky snaží o zkvalitnění exteriéru a presentaci plemene na veřejnosti. Jedná se o velmi známé a rozšířené malé plemeno s hmotností okolo tří kilogramů, které má chovateli jistě co nabídnout.

    3. Genotyp pro zbarvení: achiachi BB CC DD GG

    4. Hmotnostní přírůstky:

 

Věk (měsíc)

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Hmotnost (kg)

0,4

0,9

1,3

1,8

2,2

2,5

Pozn.: Hmotnostní přírůstky se zpravidla liší v závislosti na chovu a krmení (poněkud jiné složení krmné dávky v jednotlivých chovech). Čm pravidelně dosahují i vyšších hmotnostních přírůstků než je výše uvedeno.

 

    5. Standard:

 

a) Bodovací stupnice:

 

POZICE     MAX. POČET BODŮ
1. HMOTNOST 10,0
2. TVAR 20,0
3. TYP 20,0
4. SRST 15,0
5. BARVA KRYCÍHO CHLUPU, STÍNOVÁNÍ 20,0
6. BARVA PODSADY, MEZIBARVA 10,0
7. PÉČE A ZDRAVÍ   5,0
CELKEM 100

Hodnocení exteriéru provádějí dle standardu na výstavních akcí speciálně vyškolení posuzovatelé králíků.

 

b) Vlastní výklad pozic:

 

Pozice 1. - HMOTNOST

Hmotnost (kg) 2,00 - 2,24 2,25 - 2,49 2,50 - 3,25
Bodová dotace 8,0 9,0 10,0

Pozn.: Hmotnostní optimum, ve kterém je Čm nejlepší je asi 2,70 až 2,90 kg.

         Posuzovatel má právo navýšit skutečnou hmotnost o 5%, resp. 10%.

 

Pozice 2. - TVAR

 

viz. Všeobecná část (pozn. – bude později zveřejněna)

 

Pozice 3. - TYP
viz. Všeobecná část 
Tělo: zavalité, krátké. Hlava: krátká s širokou čelní i nosní partií, u králic poněkud jemnější. Krk: téměř neznatelný, velmi krátký. Končetiny: krátké a silné. Uši: masité, dobře osrstěné. Délka uší: 9 až 10,5 cm.

 

Pozice 4. - SRST
Srst: velmi hustá v podsadě, výrazné pesíky. Délka krycího chlupu je asi 2,5 - 3 cm.

 

Pozice 5. BARVA KRYCÍHO CHLUPU, HOUSENKOVÁNÍ  

Krycí barva: popelavě šedá s namodralým nádechem a černými konečky pesíků. Rozkládá se stejnoměrně po celém povrchu těla vč. prsou končetin. Na bocích má zasahovat co nejhlouběji. Pesíky: na hřbetě vločkovitě seskupeny = stínováníhousenkování. Pod krycím chlupem je asi 3 mm široký černý proužek, který prosvítá ke krycí barvě. Pírko: na povrchu černé, promíšené šedobílými chlupy. Divoké znaky: bílé až šedobílé. Uši: černě lemované. Oči: tmavohnědé. Drápy: tmavě rohovité až černé.

 

Pozice 6. BARVA PODSADY A MEZIBARVA
Barva podsady: sytě tmavě modrá na celém na povrchu těla. zaujímá asi 2/3 délky chlupu. Mezibarva: asi 5 mm široký šedobílý až bílý proužek. Ostře ohraničen od podsady i černému proužku pod krycím chlupem.

Pozn.: Čistě bílá barva mezibarvy je předností jedince.

 

Pozice 7. PÉČE A ZDRAVÍ
viz. Všeobecná část

 

  • Přípustné vady

 

Pozice 1. – viz. Stupnice hmotnosti

 

Pozice 2. – viz. Všeobecná část

Pozn.: U samců Čm se v poslední době poměrně rozšiřuje volnější kůže (!)

 

Pozice 3. – viz. Všeobecná část  + tělo: poněkud protažený typ. Hlava: menší odchylky od stanoveného typu. Uši: menší odchylky od stanovené délky.

Pozn.: U samců Čm se začíná projevovat méně výrazný typ, zejména slabší typičnost ve stavbě hlavy.

 

Pozice 4. - Srst: řidší, menší odchylky od předepsané délky v krycím chlupu. Pesíky: měkké.

 

Pozice 5. - Světlejší: prsa a hrudní končetiny, boky a kyčle, pásky na hrudních končetinách. Větší zátylkový klín, slabší: černé lemování uší, rez. Nahnědlý nádech: hlava, uši, tělo. Malé odchylky v barvě drápů a očí.

Pozn: Poměrně rozšířeným současným  problémem u Čm je méně výrazné housenkování, a tak celkově stříbřitý nádech.

 

Pozice 6. - Mezibarva: poněkud užší, širší, méně ostré ohraničení, méně výrazná, šedá. Podsada: světlejší, s ojedinělými bílými chloupky.

 

Pozice 7. - Péče a zdraví
viz. Všeobecná část

 

  • Nepřípustné vady

 

Pozice 1. - Hmotnost nižší než 2,00 kg a vyšší než 3,25 kg (neklasifikován)

 

Pozice 2. – Všeobecná část

 

Pozice 3. – Všeobecná část  + tělo: příliš protažený typ (výluka). Hlava: značné odchylky od požadovaného typu (výluka). Uši: <8 > 12 cm (výluka).

 

Pozice 4. - Srst: téměř bez podsady (výluka), velké odchylky od stanovené délky v krycím chlupu (výluka).

 

Pozice 5. - Krycí chlup: velmi světlá barva, připomínající světlou stříbřitost (výluka), zcela chybějící housenkování bez tvorby vloček (výluka), zcela nažloutlá či nahnědlá barva (výluka). Silný rez (neklasifikován). Bílé pásky na hrudních končetinách jdoucí až ke kůži (výluka). Oči: Jiná barva očí nebo mramorované (výluka). Drápy: bílé (výluka).

 

Pozice 6. - Mezibarva: chybějící (výluka), nahnědlá (výluka), příliš široká nebo úzká (výluka). Podsada: šedobílá na těle, bílá na břiše (vždy výluka), silně promísená bílými chloupky (výluka).

 

Pozice 7. - Péče a zdraví
viz. Všeobecná část

 

 

6. Zdroj:

 

Ing. J. ZADINA: Vzorník plemen králíků. 2003

J. SCHÖNFELDER: Králík činčila. Časopis Chovatel 7/2010

www.kralik.plivnik.cz - sekce Vzorník

 

7. Příspěvky o činčile malé:

ČINČILA MALÁ - autor: T. ČERVINKA, časopis CHOVATEL 7-8/1995, str. 6

ČINČILA MALÁ A JEJÍ CHOV - autor: R. BOHÁČ, časopis CHOVATEL, 5/2001, str. 2

MŮJ CHOV KRÁLÍKŮ - autor: R. BOHÁČ, časopis CHOVATEL, 7/2001, str. 2-3

30 LET KLUBU CHOVATELŮ KRÁLÍKŮ ČINČIL MALÝCH - POČÁTKY CHOVU KRÁLÍKA ČINČILY - autor: R. BOHÁČ, časopis CHOVATEL, 7/2003, str. 2-3

KRÁLÍK ČINČILA - autor: J. SCHÖNFELDER, časopis CHOVATEL, 7/2010, str. 8-9

 

 

Pozn.:

Příspěvky jsou na těchto oficiálních webových stránkách zveřejněny se souhlasem autorů a redakce časopisu CHOVATEL, za čož jim upřímně děkujeme. Jakékoliv další šíření, kopírování a zveřejňování na internetu anebo v tisku je zakázáno. Děkujeme za pochopení.

 

Vyhledávání

Kontakt

Klub chovatelů králíků Čm a Dl